KH1_3458b

Číslo 27 připadalo původně na pátek 13. května, ale takovou záplavu úvany jsem již dlouho nezažil jako toho dne. Ostatně i půlku dalšího jsem prospal. Ale pokračujeme. Číslo 27 se posouvá na sobotu, ze které jsem si odnesl vzácný pocit jedinečnosti a osamělosti v Praze. Snad nikdy se nestává, že člověk jede sám v tramvaji. My tak jeli. Zvláštní, jak jsem si už zvyknul na všechny ty lidi. Pořád lidi. Všude, vždy…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *