Měsíc po

Doufal jsem v únoru, že budu mít čas a chuť průběžně psát. Ne každý den, to se mi ostatně nikdy nedařilo, ale třeba než se přestěhuju, pak nějaké první dojmy a tak… Utekl ten necelý měsíc, co mi chyběl v únoru do odjezdu.  Všechno, co se vešlo jsem ve spěchu pobalil do jednoho kufru, něco sebou na palubu…

Za měsíc, který uběhl jako voda jsem toho stihl tunu v práci, stihl jsem poznat trošku Helsinki a navyknout si na místí rytmus. Poznal jsem i trošku Oslo. Bylo osvěžující vidět jinou část Skandinávie a trošku jiný národ. Slovo trošku ale asi není vhodné. Norsko je úplně jiné. Lidé jsou o něco vyšší, jiné rysy, jiné komunikační zvyky.

Finsky se učím pomalu a sám. Snažím se každý den najít jedno slovo, kterým se mi rozšíří slovní zásoba. Fascinující je sledovat vliv jazyka na to, jak lidé fungují. Finština nerozlišuje moc rody, a možná to je i trošku vliv pro jistou rovnoprávnost.

Přemýšlím, co dál napsat. Asi se mi vrývá pod kůži jazyková úspornost, ačkoli když se fin dostane do správné konfigurace tak povídá docela hodně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *