Ghosting

V poslední době narážím na jeden nešvar, který mě docela vytáčí. Nějak jsem to nedokázal pochopit, tak jsem si o tom stěžoval kolegům. Člověk se s někým baví online a najednou uprostřed diskuze nebo myšlenky se daný člověk ztratí. Z ničeho nic je konec debaty. Ale ani „ahoj“, „sbohem“ nebo cokoli. A pak mi kolega řekl, že se tomu říká „Ghosting“. Tak jako duch – ghost – druhý člověk zmizí z diskuze. A pak třeba za pár dnů se najednou v diskuzi pokračuje a nebo ne. Vlastně je to jedno, že jo.
.
In recent months I came across one bad habit. And it drives me nuts. I was having hard time figuring out the „what“ or „why“. I was complaining about it to my colleagues. You are talking to a person and suddenly. In middle of the discussion the person disappears. Or even in middle of a thought. Not even „bye“, or „talk later“. And then one of my colleagues informed me that this is known as „Ghosting“. Just as ghost the other person disappears from the talk. And then, after few days go by, the discussion goes on. Without any sign of this being odd. Who cares, right?
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Přemýšlím nad tím, jak je toto i náročné pro hlavu. Nebo pro to, co v ní (snad) je. Přece jenom je docela dobré se soustředit na jednu věc. A je jedno jestli je to v práci nebo doma a nebo v komunikaci. Když se člověk věnuje v daný moment jenom jedné věci. Když nic dalšího neexistuje. Když vše ostatní je vytěsněno, tak pak se může člověk do toho ponořit. Ostatně tak je to vidět i napříč historií. Největší díla a úspěch udělali ti, kteří se věnovali dané věci. A když to spojím s myšlenkou komunikace, tak to platí taky. Kvalitní diskuze a nebo řešení jistého problému je daleko přínosnější. A když nic, tak je to o přehlednosti – problém A. Řeším, posunu se někam a nebo vyřeším kompletně. A jdu na problém B. Dělat dvě věci najednou? To moc dobře nejde (pomíjím takové to sledování youtube a krájení zeleniny na večeři). Hodnota vzniká při soustředění.
.
I wonder how demanding it is for our head. Or for what is in it. After all it is better to focus on one thing only. And it does not matter if it is at work or at home or in any communication. The situation when you focus so much, that nothing else exists. You devote yourself to that one thing. Everything else is push outside the universe and that`s when one can dive into the „deep“. We can see this all through out the history. The best artworks and success were done by people that devoted themselves to one thing. One thing only. And coming back to communication, this applies as well. Quality discussion or focused problem solving bears way more fruit. If nothing, it is easier. There is issue A. Analyzing, solving, moving on. Issue B, here I come. But doing two things at once? Oh my, that does not really work (ignoring listening to youtube and chopping vegetables for dinner). Value is produced when we focus.
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Chybí mi ty časy, kdy lidé si psali online, tak jako psali dopisy. „Ahoj, chtěl jsem se zeptat….“ Možná to byla taková ta zvláštní doba, kdy jsme ještě psali dopisy. Rukou. Není to tak dávno. Když jsem byl v Americe, tak jsem rád psal dopisy, ale protože píšu hůř jak doktor, tak jsem to psal na počítači, vytisknul a poslal. To kouzlo fungovalo. Já se těšil na odpověď a druhá strana taky. Teda strany. Věděl jsem, že mám jeden dopis a je na mě, kolik toho napíšu. Jak moc jej naplním. A další dopis budu posílat tak za 2-3 týdny jako odpověď na ten dopis, co mi příjde. Jakmile dopis přišel, tak jsem ho otevřel a přečetl celý. Dneska všichni jenom „skenují“ maily. Terminus technicus. „Skenují“. Hledají očima klíčová slova. Nedejbože, aby text byl delší jak 3 odstavce a nebo museli šoupat myší dolů (na další stranu). To už pak nečte nikdo.
.
I miss the times, when people wrote online just as if it was a letter. „Hi, I wanted to ask …“ Maybe such were times when we used to write letters. By hand. It is not so long back. When I was in States, I loved writing letter, but since my writing is like spilled coffee, I would type it on computer and print. But the magic worked. The anxiety for response and so for the other side. Or sides. Knowing that there is one letter at time and it`s up to me to fill it. And how much. Next letter will be sent in 2-3 weeks as response to letter from other side. Once the letter arrived I would sit down, open and read it whole. Today people simply „scan“ mails. That is the definition. „Scan“. They seek key word. God forbid the text being longer than 3 paragraphs or if they were to scroll down (or to another page). Nobody reads that.
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Pro mě je toto asi cesta ventilace, ale taky do budoucna si uvědomuji věci, které mi vadí a nebudu tolerovat. Ani u sebe. Učím se soustředit. Hlavně když jím. Já si občas ani neuvědomuju, jak může být naše civilizace nebezpečná naší civilizaci. Jak krásně pohodlné je sledovat nějaký seriál. Nebo souhrn informací. A nebo reportáž o tom, jak se něco vyrábí. Všechno je to fajn, ale tělo potřebuje vědět, že teď jí. Musí vidět to jídlo. Soustředit se na něj. Vlastně už tady je vidět jak se spojuje naše tělo a mysl. Nikdy jsme nebyli stavěni na to dělat 2 odlišné věci najednou. Naopak. Vždycky je to jedna věc. Ostatně i kdysi při lovu jsme dělali jednu věc – lov. Naprosto jsme stražili smysly, tak abychom měli celý přehled na prostorem. Jeden cíl. To je můj cíl. Dělat jednu věc v jednu chvíli. Soustředit se na to na 100%. Nic jiného v tu chvíli nebude existovat.
.
This may seem just like a rant or way to vent my emotion, but going forward I am realizing what bothers me and what I will not tolerate. Even onto myself. I am learning how to focus. Especially when I eat, because I forget how dangerous our advanced civilization is to our civilization. How comfortable it is to eat and watch an episode of great show. Or information summary or document on how things are made. But the body needs to know that now is time for eating. Now. The body needs to see the food. Now. Focus on it. Now. And here it comes full circle – our body is so connected with our mind. We are not meant to do 2 separate things at once. On contrary. It was always just one thing. Even back then where our ancestors were hunting. Our senses would be pulled to max to have full control on the situation. And there was one goal. And this is also my goal. Be doing one thing at the time. Focus on the task 100%. Nothing else will exist at this point.
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Okolo tohoto mám vlastně i ještě jednu další myšlenku, ale tu si nechám na příště. Teď se musím soustředit na spánek.
.
On this topic I have one more thought, but that needs to come next time, because now I have to focus on sleeping.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *